Jako všechna živá stvoření na světě potřebuje i pes k udržení svých tělesných funkcí energii. Je velmi důležité, aby byl její příjem kontrolován a nebylo přijato moc nebo málo energie.
Nadměrný příjem energie může vést k růstovým abnormalitám a nadváze. Naopak nedostatečný příjem energie vede ke ztrátě na váze a sníženému růstu. Proto je velmi důležitý obsah energie v potravinách a strava by měla být vyvážená. Potřeba energie také závisí na vícero faktorech: na stáří, aktivitě, prostředí, pohlaví, plemenu, reprodukci, zdraví atd. Přísun energie je nutné kontrolovat už u štěňat. Nadměrný přísun totiž nevede u štěněte k nadváze v klasickém smyslu, ale zapříčiní příliš rychlý růst, částečně i s vážným onemocněním kosterního aparátu. K rozpoznání rychlého růstu se využívá takzvaná růstová křivka. S ohledem na plemeno, počáteční hmotnost a stáří se vypočítá křivka, která graficky znázorňuje ideální průběh hmotnosti štěněte. Tyto křivky jsou k dodání u veterinářů, stejně tak i v chovatelských stanicích daného plemene.
Brutto energie je označení pro celkovou energii obsaženou v potravě. Zvířaty a lidmi není využitelná kompletně, protože část se ztratí ve formě tepla nebo vylučováním odpadních látek. Zbývající netto energie je k dispozici organismu pro aktivitu, růst, laktaci a pro zachování životních funkcí. Energie metabolizovaná se označuje jako „využitelná“.
Pro sledování a rozbor krmiva je pro nás rozhodující velikost metabolizované (neboli použitelné) energie. Závisí přímo na stravitelnosti potravy. Čím vyšší je stravitelnost, tím méně energie se ztratí při vylučování odpadních látek a tím větší je obsah použitelné energie, kterou může organismus využít. Nekvalitní a špatně stravitelné krmivo zase může vykazovat vysoký obsah celkové energie (brutto energie), ale nízké množství použitelné energie, protože je vylučována nestrávená výkaly.
Pokud byste chtěli vypočítat skutečnou potřebu energie a s tím spojenou potřebu krmiva, měla by se vypočítat individuálně za pravidelných kontrol tělesné hmotnosti. Tyto výpočty jsou totiž ovlivňovány individuálními faktory, jako je stáří, aktivita, plemeno atd. Výrobce totiž používá pro výpočet potřeby energie zčásti komplexní vzorce a výsledky proto mohou být pro každého psa jiné.
Důležitý je obsah živin. Výrobci jsou ze zákona povinni uvést určité informace, které se týkají živin obsažených v krmivu. Z průměrné analýzy musí vyplývat, jaké množství každé živiny je ve 100 g krmiva obsaženo. Tato analýza zahrnuje tuky, bílkoviny, vodu, popeloviny jakož i vlákninu. Naopak obsah stravitelných sacharidů se uvádět nemusí. Dá se ale jednoduše vypočítat tím, že sečteme procentuální podíly ostatních složek a výsledek odečteme od 100 %.
Velmi aktivní psi, ke kterým se třeba řadí psi pastevečtí, si nárokují podstatně vyšší přísun energie a živin. Proto by se měly kontrolovat potřeby živin.
Potřeba energie bílkovin jdou spolu ruku v ruce. Množství potřebných bílkovin se odhaduje na základě denně přijímaného množství krmiva. Udává a stanovuje se v gramech hrubého proteinu na kilogram metabolické hmotnosti a den.
Je důležité kombinovat rostlinné a živočišné bílkoviny z toho důvodu, že bílkoviny v rostlinách nevykazují optimální aminokyselinový profil, neboť obsahuje málo tryptofanu, lyzinu a metioninu. Živočišné bílkoviny splňují potřebu esenciálních aminokyselin ideálním způsobem a měly by být proto v potravě zastoupeny z 30 až 40 %.
Zdroj tuku by měl dodávat mezi 5 až 15 % celkového množství kalorií. Je nutné ale zohlednit individuální potřebu kalorií u každého jednotlivého psa. Dbejte také na obsah esenciálních mastných kyselin. Rostlinné oleje jsou bohaté na linolovou kyselinu (omega-6). Dodatečným zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou mimo rybí oleje tučné ryby, jako losos a tuňák a mohou nahradit část nízkotučné svaloviny a které v případě mořských ryb představují rovněž dobrý zdroj jódu. Zbytek potřebné energie doplní sacharidy.
Z všeobecného hlediska by krmení mělo splňovat požadavky psa na energii a živiny. Velmi důležité také je, aby pes krmení přijímal s radostí a sežral ho naráz. Pokud pes svou porci jídla nesežere nebo sežere jen část, měl by být zbytek odstraněn. Tím donutíme psa si zvyknout, aby jedl naráz a rychle. Krmivo by nemělo zůstávat déle v misce, protože se zkazí. Není také důvod si dělat obavy, pokud pes jednou jídlo odmítne, ale pokud odmítá potravu déle než 2 až 3 dny nebo vypadá nemocně, je nutné navštívit veterináře.
Správná miska je základ.
Měla by být odolná vůči prokousnutí, snadno omyvatelná, dostatečně velká a těžká. Vše závisí na tom, zda se pes krmí suchou nebo navlhčenou potravou. Pokud pes misku posunuje, dá se to vyřešit protiskluzovými podložkami. Co se týče tvaru, tak se upřednostňují kulaté misky, protože je pes může snáze vyprázdnit a majitel lépe umýt. Pro velké psy jsou ideální stojany. Misky v nich pevně drží a psi u nich mohou stát vzpřímeně.
Dalším důležitým faktorem je místo ke krmení. Misky by měly být umístěny vždy na stejném místě, aby si pes zvykl na stálé místo. Pes by neměl být při jídle vyrušován, protože jinak se u něj může vyvinout pocit konkurenčního tlaku a on své jídlo začne polykat příliš hltavě. Pokud je v domácnosti více psů, měl by být každý krmen ze své vlastní jídelní soupravy.
je nesmírně důležitý. Pes by k němu měl mít neomezený přístup 24 hodin denně. Množství vody, kterou pes přijímá, se u zdravého psa liší dle vnějších faktorů (aktivita, venkovní teplota atd., stejně tak jako druh krmení). Při podávání suché stravy je potřeba vody zvýšená. Zhruba se dá říct, že zdravý pes přijme kolem 50 ml na kilogram tělesné hmotnosti.
Množství krmiva
závisí na tom, kolik energie a živin pes potřebuje. Můžeme hrubě spočítat přibližné množství krmiva, ale ve skutečnosti je obojí závislé na velkém množství faktorů.
Když pes své dávky krmiva bojkotuje nebo žere bez chuti a váhavě, nejedná se pravděpodobně o kvalitní krmivo a mluvíme tedy o potravinové intoleranci. Z hlediska obecné kvality by mělo být krmivo snadno stravitelné, nemělo by způsobovat poruchy trávení, jako např. zvracení nebo zácpu. Indikátory nekvalitní stravy mohou být také suchá a šupinatá kůže, špatná kvalita srsti, vracející se kožní nebo ušní infekce.
Teplota krmiva
by měla mít pokojovou teplotu. Chutnost se dá podpořit také ohřátím na tělesnou teplotu. Přidáním trocha rostlinného oleje nebo živočišného tuku vylepší chuť jídla. Rozhodně nikdy nepodávejte krmivo přímo z lednice nebo zmrzlé, riskujete tím, že psovi poškodíte sliznici trávicího traktu.
Doba krmení.
Na rozdíl od koček stačí psovi dvě hlavní jídla, doplněná případně jedním až dvěma „mezijídly“ nebo podáváním pamlsků. Poměrně zastaralé a tvrdošijně udržované tvrzení, že by pes měl jíst pouze jednou denně, může vést k problémům. Čas, kdy pes dostane krmení, by měl být každý den stejný a neměnný, protože si pes na něj zvykne. Po jídle se doporučuje psa nechat 2 až 3 hodiny v naprostém klidu, kvůli trávení. Vyhněte se taky příliš velkým nepravidelnostem v jídle a psa nekrmte v době, kdy jíte sami. Stejně tak nepovolte, pokud se pes pokouší jídlo vyloudit. Zvykl by si na to a nadále by vás obtěžoval.
je věc, kterou pes nemůže ovlivnit. My určujeme, co se do jeho misky dostane. Pokud už řadu let krmíme psa určitým kompletním krmivem, může při náhlé změně trpět zažívacími problémy. Pokud tedy chcete zvolit jiný druh krmiva, je nutné tuto změnu uplatňovat co nejpomaleji. Vmícháváním malé porce krmiva nového do toho starého a postupným měněním poměrů, až nakonec budete podávat žrádlo pouze nové zajistíte bezpečný přechod. Na otázku, změnit nebo ne, je těžké odpovědět. Všeobecně jsou psi zvyklý přijímat standartní jídlo trvale a bez problémů. Při podání jídla nového jídla jsou většinou „potěšení“ a ním to vsugeruje, že je lepší. Ať už se rozhodnete měnit nebo ne, mějte na paměti, že je důležité pomalu přecházet na nové jídlo.
Kvalita zubů
zaručuje psovi bez problémů konzumovat potravu. Je důležité o kvalitu zubů pečovat a pravidelně kontrolovat. Na podporu zdravých zubů se výborně hodí žvýkací pochoutky. Výborné jsou například kosti a náhražky kostí, které se vyrábějí z vedlejších živočišných produktů, například šlachy, buvolí kůže nebo rohovina drápů. Pes je rozkouše na malé měkké kousky, které bez problémů projdou trávicí soustavou. Je třeba si dávat pozor na vařené kosti. Hrozí nebezpečí roztříštění a ostré kousky kostí mohou nebezpečně poranit trávicí soustavu. Nadměrná konzumace kostí také může způsobovat zácpu.
Od odstavení až po stáří hraje pro psa správné krmivo velkou roli a to daleko větší, než jakýkoli jiný faktor. Krmivo pro psy rozhoduje o kvalitě a délce psího života.
Volba způsobu krmení je prvním krokem k zajištění zdravého stravování psa. V naších článcích naleznete informace o krmení čerstvě připravenými i průmyslově vyráběnými krmivy, a dozvíte se výhody a nevýhody jednotlivých způsobů krmení.
Co vlastně pes je, masožravec nebo všežravec?
Krmení BARF - krmení syrovou stravou
Krmení psů průmyslově vyráběnými krmivy - granule, konzervy
Kombinace domácích a průmyslových krmiv
Míchání a střídání průmyslových krmiv